sněžit

See also: snežiť

Czech

Etymology

From sníh (“snow”, noun).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɲɛʒɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

sněžit impf

1. to snow

   Synonym: chumelit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	sněžit, sněžiti	Active adjective	sněžící
Verbal noun	sněžení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	sněžím	sněžíme	—	sněžme
2nd person	sněžíš	sněžíte	sněž	sněžte
3rd person	sněží	sněží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive sněžit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	sněžil	sněžili	—	—
masculine inanimate		sněžily		—
feminine	sněžila		—
neuter	sněžilo	sněžila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	sněže	—
feminine + neuter singular	sněžíc	—
plural	sněžíce	—

Related terms

• bělostný
• sněhobílý
• sněhovost
• sněhový
• sněhulák
• Sněhurka
• sněžnice
• sněžný
• sníh
• zasněžený
• zasněžit

 

Further reading

• “sněžiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sněžiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sněžit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)