svěřenec

Czech

Etymology

From svěřený +‎ -ec, from svěřit.

Noun

svěřenec m anim

1. ward (minor looked after by a guardian)

Declension

Declension of svěřenec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	svěřenec	svěřenci
genitive	svěřence	svěřenců
dative	svěřencovi, svěřenci	svěřencům
accusative	svěřence	svěřence
vocative	svěřenče	svěřenci
locative	svěřencovi, svěřenci	svěřencích
instrumental	svěřencem	svěřenci

Further reading

• “svěřenec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “svěřenec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989