vlastní

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvlastɲiː]

• Audio:

  (file)

Etymology 1

Inherited from Old Czech vlastní, from Proto-Slavic *volstьnъ.

Adjective

vlastní (adverb vlastně)

1. own

   Antonym: cizí

2. proper (as in "proper subset" or "proper noun")

   Antonym: nevlastní

3. itself

   Přímý přenos začíná v šest hodin a vlastní zápas o čtvrt hodiny později.

   The live coverage begins at six o'clock and the match itself fifteen minutes later.

Declension

Declension of vlastní (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vlastní		vlastní	vlastní
genitive	vlastního		vlastní	vlastního
dative	vlastnímu		vlastní	vlastnímu
accusative	vlastního	vlastní	vlastní	vlastní
locative	vlastním		vlastní	vlastním
instrumental	vlastním		vlastní	vlastním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	vlastní	vlastní		vlastní
genitive	vlastních
dative	vlastním
accusative	vlastní			vlastní
locative	vlastních
instrumental	vlastními

Derived terms

• vlastní jméno n
• vlastní podmnožina f
• vlastnost f

 

Related terms

• vlast
• vlastnit

 

See also

• osobní

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Verb

vlastní

1. third-person singular of vlastnit

Further reading

• “vlastní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vlastní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vlastní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Alternative forms

• vłastní (alternative writing)
• vlastný

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *volstьnъ. By surface analysis, vlast +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋɫastɲiː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvlastɲiː/

Adjective

vlastní (not comparable, adverb vlastně)

1. own; relative

   mojě vlastnie postat ― my own people

Declension

Declension of vlastní (soft)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	vlastní	vlastnie	vlastnie
genitive	vlastnieho	vlastnie	vlastnieho
dative	vlastniemu	vlastní, vlastniej	vlastniemu
accusative	vlastnieho, vlastní	vlastňú	vlastnie
locative	vlastniem	vlastní, vlastniej	vlastniem
instrumental	vlastním	vlastňú	vlastním
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	vlastnie	vlastní, vlastniej
genitive	vlastňú
dative	vlastníma
accusative	vlastnie	vlastní, vlastniej
locative	vlastňú
instrumental	vlastníma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	vlastní	vlastnie	vlastnie
genitive	vlastních
dative	vlastním
accusative	vlastnie		vlastnie
locative	vlastních
instrumental	vlastními

Descendants

• Czech: vlastní
• Old Polish: własny
  • Polish: własny
    • → Belarusian: ула́сны (ulásny)
    • → Kashubian: włôsny
    • → Ukrainian: вла́сний (vlásnyj)
  • Silesian: włŏsny

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “vlastní”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění