vykoupení

Czech

Etymology

From vykoupit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkou̯pɛɲiː]

Noun

vykoupení n

1. verbal noun of vykoupit
2. redemption

Declension

Declension of vykoupení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vykoupení	vykoupení
genitive	vykoupení	vykoupení
dative	vykoupení	vykoupením
accusative	vykoupení	vykoupení
vocative	vykoupení	vykoupení
locative	vykoupení	vykoupeních
instrumental	vykoupením	vykoupeními

Further reading

• “vykoupení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vykoupení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vykoupení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)