vyplnit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vyplniti, from Proto-Slavic *vypьlniti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪpl̩ɲɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

vyplnit pf (imperfective vyplňovat)

1. to fill in, to fill out, to complete (of a form or questionnaire)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyplnit, vyplniti	Active adjective	vyplnivší
Verbal noun	vyplnění	Passive adjective	vyplněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyplním	vyplníme	—	vyplňme
2nd person	vyplníš	vyplníte	vyplň	vyplňte
3rd person	vyplní	vyplní	—	—

The verb vyplnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyplnil	vyplnili	vyplněn	vyplněni
masculine inanimate		vyplnily		vyplněny
feminine	vyplnila		vyplněna
neuter	vyplnilo	vyplnila	vyplněno	vyplněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyplniv
feminine + neuter singular	—	vyplnivši
plural	—	vyplnivše

Derived terms

• výplň f

 

Related terms

• naplnit
• vyplněný

 

Further reading

• “vyplniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyplniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyplnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)