vyzvat

Czech

Etymology

From vy- +‎ zvát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪzvat]

Verb

vyzvat pf (imperfective vyzývat)

1. to challenge, to dare

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyzvat, vyzvati	Active adjective	vyzvavší
Verbal noun	vyzvání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyzvu	vyzveme	—	vyzveme
2nd person	vyzveš	vyzvete	vyzvi	vyzvěte, vyzvete
3rd person	vyzve	vyzvou	—	—

The verb vyzvat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyzval	vyzvali	vyzván	vyzváni
masculine inanimate		vyzvaly		vyzvány
feminine	vyzvala		vyzvána
neuter	vyzvalo	vyzvala	vyzváno	vyzvána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyzvav
feminine + neuter singular	—	vyzvavši
plural	—	vyzvavše

Derived terms

• výzva f

 

Further reading

• “vyzvati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyzvati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyzvat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)