zprznit
Czech
editEtymology
editInherited from Old Czech zprzniti. z- + prznit.
Pronunciation
editVerb
editzprznit pf (imperfective prznit)
Conjugation
editConjugation
Infinitive | zprznit, zprzniti | Active adjective | zprznivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | zprznění | Passive adjective | zprzněný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zprzním | zprzníme | — | zprzněme |
2nd person | zprzníš | zprzníte | zprzni | zprzněte |
3rd person | zprzní | zprzní | — | — |
The verb zprznit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zprznil | zprznili | zprzněn | zprzněni |
masculine inanimate | zprznily | zprzněny | ||
feminine | zprznila | zprzněna | ||
neuter | zprznilo | zprznila | zprzněno | zprzněna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | zprzniv |
feminine + neuter singular | — | zprznivši |
plural | — | zprznivše |