zvonění

Czech

Etymology

From zvonit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvoɲɛɲiː]

Noun

zvonění n

1. verbal noun of zvonit
2. ring (the resonant sound of a bell, or a sound resembling it)

Declension

Declension of zvonění (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	zvonění	zvonění
genitive	zvonění	zvonění
dative	zvonění	zvoněním
accusative	zvonění	zvonění
vocative	zvonění	zvonění
locative	zvonění	zvoněních
instrumental	zvoněním	zvoněními

Further reading

• “zvonění”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zvonění”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)