Přístav
Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře. Jeho účelem je umožnit bezpečné kotvení, manipulaci s plavidly, zajištění snadné nakládky a vykládky zboží a naloďování a vyloďování osob a dopravu zboží a osob dál do vnitrozemí. Základní stavbou přístavu je přístavní molo.
Podle umístění se dělí přístavy na říční a námořní. Námořní přístavy jsou přizpůsobeny k přijímání větších lodí. Říční přístavy přijímají lodě, jejichž velikost i ponor jsou omezeny ostatními stavbami na řekách.
České právní předpisy obsahově rozlišují pojmy přístav, přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště.[1]
Přístavy v Česku
editovatNa české vnitrozemských vodních cestách se nachází několik přístavů. Přístavy se dělí na veřejné a neveřejné; přístav může mít též ochrannou funkci, která má zajistit bezpečné stání nebo stání při povodních či zámraze nebo chodu ledu. Povolení k provozování přístavu uděluje Státní plavební správa. Veřejné přístavy jsou evidovány v systému říčních informačních služeb.
V Praze jsou veřejné přístavy v Libni a na druhé straně řeky v Holešovicích, na Smíchově a v Radotíně. Další přístavy jsou na Labi v úseku mezi Mělníkem a Hřenskem. Protože se ale v ČR provozuje jen říční plavba, jejich význam je relativně malý. Nezanedbatelným elementem je také skutečnost, že Česká republika doposud výrazně nepokročila při realizaci plavebních stupňů Přelouč a Děčín, které by umožnily trvalejší splavnost řeky Labe.[2]
Česká republika se zavázala k rozvoji vnitrozemských vodních cest, jejichž součástí jsou i přístavy, např. v nařízení TEN-T nebo dohodě AGN.[3]
Reference
editovat- ↑ § 2 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě
- ↑ Stavba plavebních stupňů na Labi začne nejdřív za čtyři roky. Logistika [online]. Hospodářské noviny, 2019-01-03 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (dohoda AGN), č. 163/1999 Sb.
