klášter

See also: klaster

Czech

Etymology

Borrowed from German Kloster, from Vulgar Latin *clostrum.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklaːʃtɛr]
• Rhymes: -tɛr
• Hyphenation: klá‧š‧ter

Noun

klášter m inan

1. monastery, convent

   Tiché ústraní kláštera. ― Quiet seclusion of the monastery.

Declension

Declension of klášter (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	klášter	kláštery
genitive	klášteru	klášterů
dative	klášteru	klášterům
accusative	klášter	kláštery
vocative	kláštere	kláštery
locative	klášteře	klášterech
instrumental	klášterem	kláštery

Derived terms

• klášterní
• Klášterní Hradisko

 

Descendants

• → Polish: klasztor

Further reading

• “klášter”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “klášter”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989