vědomí

Tchèque

Étymologie

De vědom (« conscient ») qui dérive de vědět (« savoir ») avec le suffixe -í.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	vědomí	vědomí
Génitif	vědomí	vědomí
Datif	vědomí	vědomím
Accusatif	vědomí	vědomí
Vocatif	vědomí	vědomí
Locatif	vědomí	vědomích
Instrumental	vědomím	vědomími

vědomí neutre

1. Conscience.
2. Savoir, connaissance.
   • Změny provedl to bez mého vědomí. Il a fait des changements sans que je le sache.

Dérivés

• svědomí

Apparentés étymologiques

• vědom
• vědomost, vědomosti
• vědomý