Wp/nmg/Mbe

< Wp | nmg
Wp > nmg > Mbe

Cet article n'est pas complété, Tu peux aider

nothumb
nothumb
Boluki

Bikakoli bolámu - Mapiágá mumia - Ndéngé nyɔ́nsɔ ya lokásá

  
nothumb
nothumb
Bísó na bísó

Kotámbola ya libosó - Kotúna mitúna - Livre d’or

Lisangá

Mizíki - Zardɛ - Radio - Botámboli (Turismɛ) - Mambí ma mibéko - Botéyi - Politiki - Zuluná - Mikanda - Bonzámbe - Boklísto - Islamu - Boyúda

Kongó míbalé

Kongó-Brazzaville - Kongó-Kinsásá - Ntángo ya banɔ́kɔ́ (Kongó-Kinsásá) - Bitúká bya Kongó-Brazza  - Bitúká bya Kongó-Kinsásá

  
Búku ya Mokili

Mambí ma mabelé - Mái - Bisé bya Mokili - Historia - Bisé bya Afríka - Lokótá lwa Afríka - Lingála - Afríka - Bikúmbi

Mayébani sémbo

Mambí ma nzɔ́tɔ - Boyébi milóna - Kémi tǒ Sími - Fízíkí - Nyama - Nzóto - Bónganga-masíni - Bokɔ́lɔ́ngɔ́nú -

MBƐ

NDTANDƐ NLAMBƆ́

Yɛ yi mbpa bur limbɔ na nlambɔ Kamerûn mi nzi pfugā paŋ mintángáŋ. Mintángáŋ matáhrá mi nzi paŋ buaŋ bó nlambɔ́ Kamerûn mi mbɛ Giáman. Giáman bo mi paŋ nlambɔ́ Kamerûn pâlā mbvú 1884 na pan mbvú 1918. Lin Giáman mi nkɛ, Fala bā Ngɛlɛn bo mi nuŋ paŋ pâlā mbvú 1918 na pan mimbvu 1960 1961. Nagi mimbvu rimiɛ nlambɔ́ Kamerûn mi nzi buama Indépendance nwɔ́.


Ntɛ́ nyɛ mi nzi buama Indépendance nwɔ́, nlambɔ́ Kamerûn mi nzi limbɔ kō bompaŋ bó nlambɔ́ bóbā. Nyí matáhrá mi mbɛ dzína na Ahmadou Ahdjo ; nyɛ mbɛ Paŋ nlambɔ́ pâlā mbvú 1960 na pan mbvú 1982. Paŋ nlambɔ́ mi bimbɔ nyɛ, nyɛ yi dzína na Paul Biya. Nyɛ bó yi Mɛ́r nlambɔ́ na pan dɔl mbvú 2011.


KAMPOƐR KAMPOƐR,2011

  NODES
Note 1